Je vůbec možné najít a dosáhnout ten správný poměr mezi osobním životem a prací? Anebo by se měl život vnímat pouze prostřednictvím objektivních priorit? V životě to zatím bohužel funguje stejně jako v ekonomice při nákladech obětovaných příležitostí. Budete-li v práci trávit více času, určitě dosáhnete i vyšší úroveň. Na druhé straně však můžete přijít o nezapomenutelné okamžiky a zážitky. Princip je vždy stejný: Pokud chci něčeho dosáhnout, musím něco obětovat. Ale jaký poměr je ten správný? Na tuto otázku neexistuje správná odpověď. Můžeme si ale společně ukázat cestu, která nás k ní dokáže přivést.

Proč vznikla potřeba hledání rovnováhy?

Současná generace neustále hledá ten správný poměr mezi těmito dvěma sférami života, poněvadž dnešní pracovní trh představuje pro zaměstnance spoustu nových výzev. Zatímco některá odvětví umožňují uvolněnější vztah mezi pracovní a soukromou oblastí, ty zbylé požadují radikální snížení času, zejména v oblasti soukromé na úkor té pracovní.

Společnost je silně orientovaná na výkonnost a příliš často ignoruje důležitost principu šťastného zaměstnance. To je zapříčiněno především stávající úrovní hospodářské konkurence a rychle se měnícím prostředím na trhu. Podniky dnes bojují s negativním demografickým vývojem a s nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Přesto často zapomínají, že zaměstnanci nejsou stroje, které za noc nahodí nový procesor a podají tak stejný výkon. Lidé pracují proto, aby mohli žít – ne opačně.

Všechno je to o životě

Otázky, na které byste si měli v první řadě odpovědět, jsou: „Jak trávíte svůj čas? Odpovídá vaší představě o životě? Znáte své hodnoty, abyste věděli správně upřednostnit jednu sféru před druhou?“ Teprve když najdete ty správné odpovědi, budete na dobré cestě k hledání rovnováhy.

Důležitým krokem je dokázat identifikovat realistickou úroveň balance mezi pracovním a soukromým životem. Jen pak si budete umět stanovit také limity, které bude třeba dodržovat. Uzavřete dohodu se samými sebou. Kolik procent času jste ochotni věnovat práci a kolik připadá na soukromý život? Na základě všech odpovědí byste si měli stanovit jasná očekávání, která vás úspěšně dovedou do cíle.

Pro někoho může být velmi těžké umět rozdělit si čas spravedlivě. Dva lidé nebudou nikdy dosahovat stejné úrovně rovnováhy. Proto může být pro někoho jednodušší hledat toto rozdělení pomocí stanovených priorit. Rozdělení času přiměřeně potřebám místo hledání rovnovážného rozsahu může být v tomto případě lepší. Dosáhnout rovnováhy je možné i díky plánování, které může pomoci správně rozdělit čas během dne. Díky strukturování dne můžete odhalit, zda jej trávíte plnohodnotně a podle vašich představ.

Zaměstnavatel = mentor při hledání rovnováhy

Vymezení balance mezi pracovním a soukromým životem je koncept, v němž by maximální štěstí zaměstnance mělo působit jako palivo pro produktivní a naplňující práci. V tomto konceptu hledání rovnováhy je míra zodpovědnosti u zaměstnance a zaměstnavatele rozdělena stejně. Zdravá míra postoje k rovnováze mezi pracovním a soukromým životem musí být v první řadě podpořena zaměstnavatelem. Zaměstnavatel by neměl být vnímán jako nedotknutelný orgán nad zaměstnancem, ale jako spolehlivý společník, který podporuje zdravý životní styl.

Produktivní práce se skládá ze správného množství uspokojující a naplňující práce. Se správnými podmínkami pro produktivní práci má zaměstnavatel prospěch z vysokého stupně motivace zaměstnanců. Neuspokojivá práce naopak může mít negativní vliv nejen na pracovní, ale i soukromý život, pokud si zaměstnanec tuto nespokojenost odnese domů.

Uspokojivého stavu rovnováhy mezi pracovním a osobním životem lze jednoznačně dosáhnout pouze tehdy, jsou-li na pracovišti dodrženy určité podmínky, jež zajistí, že zaměstnanci nebude na cestě ke štěstí stát nic neočekávaného. V ideálním případě je toto štěstí základem a cílem produktivního a zdravého pracovního vztahu.

Každý zaměstnavatel si proto musí být vědom existence rovnice, která tvrdí, že spokojený zaměstnanec se rovná odpovídajícímu růstu produktivity práce. Pakliže pracovní povinnosti nepřiměřeně narušují soukromý život zaměstnanců, přispívají tím nepřímo k jeho zničení.

Do hry vstupují i další faktory

Zdravá balance mezi pracovním a soukromým životem zahrnuje množství vzájemně závislých faktorů. Zavedení rovnováhy znamená postupně upravovat a zavádět tyto faktory do praxe v obou oblastech, aniž by to způsobilo škody jinde. Proto je důležité vědět, co přesně patří ke zdravému pracovnímu a soukromému životu a jak jsou jednotlivé prvky vzájemně propojeny.

Kromě toho by mělo být jasné, že potřeby v jednotlivých aspektech života člověka se vyvíjejí individuálně. Zatímco jeden zaměstnanec může klást velký důraz na záliby a zájmy, v současnosti se ovšem nezajímá o plánování rodiny, jiný může klást větší důraz právě na rodinu. Za správných podmínek se osobní a profesní život mají vzájemně doplňovat.

Nejčastějšími negativními činitely, jež nepřispívají k dosažení rovnováhy, jsou nadměrné přesčasy a nepřiměřeně vyvíjený tlak na pracovišti. Výsledkem mohou být depresivní nálady objevující se i mimo kancelář. Práce se tak stává nepříjemnou součástí soukromého života. Depresivní poruchy, syndrom vyhoření a pocit nadměrné práce jsou výsledkem ekonomického systému, v němž je nárůst hospodářství postaven nad štěstí jednotlivce. Koncept rovnováhy se snaží toto myšlení společnosti změnit.

Sociální struktura životního prostředí je jeden z nejvýznamnějších faktorů působících na obě sféry života. Vztahy mezi lidmi jsou velmi složité a těžko ovlivnitelné v důsledku mnoha individuálních ukazatelů. Správné podnikové struktury, pozitivní firemní filozofie a odpovědnost podniků vůči zaměstnancům vytvářejí dobrý základ pro spolupráci zaměstnanců s kolegy. Pokud je zaměstnanec slabě integrován do sociální struktury pracoviště, nebo pokud zažívá obtěžování či šikanu, může to mít pro jeho profesní i osobní život zničující následky. 

Soukromí a práce v harmonii díky maličkostem

Zaměstnavatel má několik možností, jak zajistit dostatek času na rodinný a pracovní život. Může například zaměstnanci nabídnout možnost pracovat z domu. V případě neočekávaných okolností ho umí podpořit proplaceným dnem volna, nebo poskytnutím kompenzace za ztrátu příjmu v době nemoci.

Zaměstnanci často řeší problémy, které souvisejí s trávením času s dětmi. Hledání center denní péče představuje pro pracující rodiče vážný problém. Kromě toho může balanci narušit i samotný postoj rodiče. Na jedné straně jsou rodiče, kteří tráví se svými dětmi příliš málo času, protože jim práce zabírá příliš mnoho času a pozornosti. Na druhé straně existují zaměstnanci, kteří kvůli svým povinnostem rodiče zanedbávají svěřené pracovní úkoly.

Zřízení mateřské školy přímo v prostorách společnosti může být efektivním řešením výše uvedených problémů. Rodiče a děti jsou od sebe v pohodlné vzdálenosti. Obecně je vnitropodniková péči o děti efektivním způsobem, jak pomoci zaměstnancům zvládnout rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Řešením může být rodina a přátelé

V moderním světě komercializmu riskujeme, že rodina bude kategorizovaná pouze jako vedlejší produkt vedle úspěšně dosažené kariéry. Společnost je přímo zodpovědná za podporu a snahu udržovat zdravý rodinný život. Zanedbá-li se tato oblast ve prospěch profesního života, rovnováhy nebude dosaženo. Nepříjemný vývoj ve sféře soukromí může mít přímý vliv na profesní život. Zaměstnanci mají někdy sklon kompenzovat nenaplněný soukromý život úspěšnou kariérou. Na druhou stranu to mohou pojmout i opačně a přenést si depresi z neúspěchu v osobním životě do toho profesního.

Pro mnohé je rodina nezbytnou součástí šťastného života. U většiny profesionálů je konec pracovního dne tvořen časem stráveným s rodinou nebo partnerem. Když je tento čas stresující, zaměstnanec nezíská požadovaný odpočinek a začne se rozvíjet začarovaný kruh práce a „práce po práci“, což nakonec může celkovou rovnováhu narušit.

Osobní štěstí, jež pomáhá dosahovat balance, může vycházet i z dlouholetých přátelství, které vytvářejí vztahové kotvící body mimo pracoviště. Externí přátelé jsou velmi důležití pro vlastní blaho, protože, jednoduše řečeno, umožňují přístup do světa mimo pracoviště. To je nezbytné pro rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Neexistuje univerzální recept, který by vám zaručil, že budete dosahovat stejné úrovně spokojenosti v práci i v soukromí. Každý jeden z nás má různé potřeby, které se snaží zabezpečit, ale také různě stanovené životní hodnoty. Něco ovšem máme přece jen společného: Touhu po dosažení dokonalé rovnováhy mezi soukromým a pracovním životem, která by nám zajistila nekonečný zdroj štěstí a spokojenosti.

Pamatujte si

  • Je třeba stanovit si hned na začátku ten správný poměr mezi soukromým a pracovním životem.
  •  Šťastný a spokojený zaměstnanec se rovná produktivitě růstu.
  • Důležité je umět identifikovat jednotlivé faktory, jež se navzájem ovlivňují v obou sférách života.
  • Univerzální recept na dosažení rovnováhy neexistuje.
Autor

V první řadě milující matka a manželka. Dobrovolný workoholik ve volném čase pracující na rodinné vinici i v sadu a samouk včelař. Fascinuje ji minimalismus v designu a všechny jeho obměny.

Napsat komentář