Žijeme v době, kdy se zaměstnanec stává centrem zájmu a stále více firem se snaží vytvářet takové pracovní prostředí, které podporuje výkon a kvalitu práce. Zajímá vás, jak rychle a přímočaře lze dosáhnout pozitivních podmínek v přítomnosti hudby?
Hudba představuje nevyčerpatelný zdroj. Jen si všimněte, jak vám během procházení regály supermarketu padne pohled na pobrukujícího doplňovače zboží, nebo vesele poskakující skladnici, které je věnován hit v rádiu. A proč tatáž píseň někoho rozveselí a pro jiné je otravná a nesnesitelná? Záleží jen na typu hudby, nebo v jejím účinku hrají roli i jiné aspekty? Právě o tom bude řeč.
Téma účinku hudby na pracovní výkon není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Každý vnímáme hudbu jinak, ať už vzhledem k oblíbenosti, aktuální náladě, asociaci, věku či mnoha jiným situačním faktorům. Pokud z pozice zaměstnavatele očekáváte reálný přínos hudby v pracovním výkonu, doporučujeme zvážit následující.
Velmi zjednodušeně bychom mohli říci, že přítomnost hudby na pracovišti obecně nemá přímý vliv na pracovní výkon člověka, nicméně významně ovlivňuje jeho emoční stavy a kognitivní funkce (činnosti mozku), které podmiňují řešení pracovních úkolů.
Tempo
Tempo vnímané hudby ovlivňuje aktuální emocionální nabuzení, ne náladu. Rychlá intenzivní hudba nabudí veselého člověka ještě více, ovšem u smutného může posílit jeho negativní prožívání. Vnímejme náladu lidí kolem sebe a snadněji se vyhneme zbytečným konfliktům. Zkuste na vlastní kůži, jak se vám pracuje u následující písně ve stylu Drum & Bass a zkoumejte, zda vás povzbuzuje k činnosti, nebo spíše působí rušivě.
(Příklad: https://www.youtube.com/watch?v=hAx-9OtjCCw.)
Melodie
Bezprostředně ovlivňuje náladu, ale ne nabuzení. U melodií rozlišujeme dvě základní stupnice, a to tzv. „veselé“ – durové, a „smutné“ – mollové. Změny v melodii tedy ovlivňují pracovní výkon skrze náladu. Vždyť komu by se dobře pracovalo, když se cítí „pod psa“? A tak se velice rychle najde nejeden pracovník, který se u smutné melodie ohlásí a okamžitě požádá o jiný song. Takových situací jistě znáte nesčetně.
(Příklad: https://www.youtube.com/watch?v=9rEqrPwVITY.)
Rytmus
Vnímání rytmu hudby (jeho pravidelnost, nepravidelnost nebo nepřítomnost) ovlivňuje pracovní výkon také v závislosti na formě pracovních úkolů. Pokud vaši pracovníci vykonávají spíše monotónní práci, která sestává z opakujících se úkonů, vhodná je spíše rytmicky stálá a pravidelná hudba. U komplexních a složitých úkolů poslouží kýženému účinku spíše hudba ambientní nebo (pro laika) bez zdánlivého rytmu, jako např. klasická hudba. Taková komplexní hudba tovněž významně podporuje komplexní uvažování při práci. Zkuste si porovnat dvě velmi protikladné písně, jako např. „Twinkle, twinkle, little star“ versus „Beethovenova Óda na radost“. (Příklad: https://www.youtube.com/watch?v=wk4KHNJjpjQ versus https://www.youtube.com/watch?v=WrluytDFbwc.)
V tomto smyslu hudba ovlivňuje činnost mozku a ten pracuje efektivněji.
Věděli jste, že mozek zpracovává melodii a text písně odlišně?
Snažíte-li se nerušeně pracovat, zvolte spíše instrumentální písně. Vnímání zpěvu totiž ovlivňuje vaši koncentraci, čímž narušuje plynulost pracovní činnosti. Můžeme tedy říci, že když posloucháme hudbu s textem, bude narušovat naši efektivitu a schopnost soustředění tím více, čím více je tato práce komplexnější.
Jakou hudbu tedy zvolit?
V případě, že pracujete na komplexních úkolech, měli byste se rozhodnout pro komplexní kompozici písní a nízkou hlasitost. Proč? Hudba je tehdy jakýmsi situačním doplňkem s minimálním rušivým účinkem, ne dominantním stimulem během práce. Tomuto účelu ideálně poslouží známý průkopník ambientní hudby Brian Eno, např. jeho album Ambient 1: Music for airports.
(Příklad: https://www.youtube.com/watch?v=vNwYtllyt3Q.)
Často se vyskytují pracovní úkoly, u kterých je nutná úzká spolupráce více lidí nebo týmů. Úspěch je založen na vysokém stupni kooperace a sociálním přijetí. Při volbě hudby je proto třeba pečlivě zvážit všechny výše uvedené charakteristiky, jako tempo, melodie a rytmus, a hledat jakýsi průnik, v němž přítomnost hudby podporuje dobrou náladu, jemně zaměstnance nabuzuje, ale jejich koncentraci nenarušuje.
Jak se však říká, všeho moc škodí. Výzkumy tvrdí, že pokud hudba běží v pozadí neustále, snadno se stane součástí tzv. „background noise“ (všeobecného hluku), a tím ztratí možný účinný potenciál. Je proto důležité, aby si samotní zaměstnanci, především v „open office“, mohli vybrat žánr hudby, nebo byli osloveni s tím, zda vůbec hudbu akceptují vzhledem k typu jejich aktuální práce. Možnost výběru je klíčová.
V neposlední řadě sehrávají ve vztahu k hudbě jednu z hlavních rolí osobní preference. Někdo nepřikládá hudbě význam, jiný naproti tomu bez oblíbených songů nedokáže snést jediný den. Příslušníkům starší generace mohou lahodit lidovky či Beatles, těm mladším zas něco aktuální punkové, rockové, popové či alternativní. Stylů je obrovské množství. Potřeba vzájemné tolerance pracovníků je tudíž nezbytná a pečlivý přístup z pohledu zaměstnavatele také.
Nezapomínejte, hudba ovlivňuje vždy – ať chcete, nebo ne. Je na vás, jak její vliv dokážete využít ve vztahu k pracovnímu výkonu vás samotných nebo vašich lidí.
